Únor 2012

Jídelníček na dnešek

29. února 2012 v 12:22 | Baby G
Snídaně: Jablko
Svačina: /
Oběd: 4 švestky
Svačina: /
Večeře: Káva

Z deníčku

27. února 2012 v 18:21 | Baby G
Podle mě stojí za přečtení
Listuju starým deníkem a nemám slov.

Moje fotky - taková panenka, křehoučká, hubená...
Moje citáty - naprosto dokonalé drásání citů a nervů...
...
Dostávají mě ale hlavně ty články:

12.květen
"Ležím na gauči vedle svý kočky. Už 6 dní jsem nic nejedla. Není mi špatně, jenom jsem trochu unavená. Přemýšlím o tom, jestli si dám ještě sklenici vody s citronem nebo ne. Nemůžu, protože mi udělá velký břicho a třeba po ní i ztloustnu... Pořád mám 174 cm a pořád odporných 49,4 kg. Jsem obrovské tlusté prase. Přetočím se na bok. Dívám se, jak mi přetéká břicho a je to odporné. Celá jsem odporná... Ale když ještě zhubnu tak 10 kilo, budu dokonalost. Dokonalá, štíhlá princezna v krásném světě, kterou touží být každá slečna. Včera mi matka řekla, že vypadám strašně. Určitě proto, že jsem tak tlustá. Nechápu, proč mi nutí jídlo. Nevím, proč v noci pláče a to všechno jen kvůli mě :( V noci slýchám rodiče, jak se o mě baví... Kostra, anorektička, občas zaslechnu i něco o blázinci, ale tam se nedostanu. Já nejsem anorektička, jsem prostě jenom děcko, co má svůj sen!!! Já nejsem hubená, mám nadváhu!!! No a co, že mám BMI 15,6? To klame! :///
Do mého pokoje vešla sestra. Žere čokoládu.
"Ty vole, kolik vážíš?! Jsi úplně odporná, všichni se ti kvůli tomu smějou a nadávaj do anorektičky! Vždyť jsi hubenější, než já!!!" Odhrnula mi tričko. "Žebro, žebro, žebro... tyhle kosti ani neznám... pánev... 54 v pase, žádná prdel, boky... bacha, tady máš špek!" Chytla mě za něj a měla pravdu. Odešla. Jdu cvičit.
Přišla matka. "Zvedni si tričko" ... zvedla mi ho. Rozbrečela se. Vždyť ty mi umřeš.
Neumím najevo dávat city. Něco ve mě litovalo všeho a plakalo s mojí mámou.
To druhý mě vidělo pořád stejně špekatou.
"Vypadni." řekla jsem.
Podívala se na mě: "Co mám s tebou dělat?"
- Nech mě umřít.
Žila jsem pro dokonalost.
Chci létat a vznášet se na vodě, nechej mě jít s mým andělem, se svým ďáblem a já umřu šťastná.
Tyhle pro ana motta znám nazpameť.
Matka odešla a přišel táta. Byla sobota.
Vzal mě za ruku a chtěl přitáhnout k sobě. Byla jsem slabá, že jsem spadla na zem. Udělaly se mi modřiny. "Ty krávo vyhublá, chceš chcípnout? Jdeš do blázince, už jsme to vyjednali s mámou! Ležela jsem na zemi a poslouchala nadávky, výhružky... Nejhorší okamžik. Ségra po mě hodila 2 tvrdé loupáky - měli jsem je k snídani asi před 3 týdny. "A užij si to v blázinci", řekla.
_________________________________________________________
Tohle je můj poslední článek... Mám z něj celkem dost husinu, jen jsem to čela...

Just tonight

27. února 2012 v 10:57 | Baby G
ZlatíčkaUsmívající se
Jsem moc ráda, že i po těch početných stěhování, nových začátcích a nesrozumitelných konců, máte pořád zájem číst moje články a být AFFSUsmívající se
_____________________________________________
Nevím, u čeho začít.
Tak trochu jsem mimo, řekla bych.
Na jednu stranu šílím z představy, že mám pořád 63-65 kg. To je hodně. Na druhou stranu jsem ale ráda, protože i když jsem se nedávno doslova cpala od rána do večera, nepřibrala jsem.
To mi tak připomíná, též nenávidíte tohle?Smějící se


Rozhodla jsem se: Nový týden, nový začátek.
Protože jsem si za 69 kg slíbila piercing do rtu, asi si ho v nejbližší době nechám udělat.
A taky bych měla začít s dietou, je nejvyšší čas, začít "hubnout do plavek."
Ach, no jo. Je to jako minulej rok.
Stejně tučná, a stejným rozhodnutím.
Zhubnu jen pár kilo...
Ze kterých se stalo 30...
Ne, nepřeženu to.
Nechci být kostra, chci být krásná. A to můžu být i s 55-57 kg. I když je to dost, na mou výšku 174 cm.
Asi zkusím mléčnou dietu, líbí se mi.
...
Protože každý máme své cíle:

Nebyla jsem tu dlouho, tak pokud by vás zajímalo něco z mého osobního a milostného života, přestala jsem nechat sebou zametat. Nebudu už nikomu dělat bitch.
Jsem momentálně volná.
Nedávno jsem šla městem, kde byl i můj ex s kámoši.
Čuměli...
Takhle: Překvapený
Mysleli, že je neslyším a ak jeden z nich pronesl:
"To je ona??? Vždyť přece byla tlustá a zrzavá!!! Vidíš kámo, o co jsi přišel...?!"
PotěšíMrkající
...
Bad girl se ve mě nezapře.
Co se to stalo s tou malou holkou, které na základce říkali Angel nebo Angie?
Kde je ta hodná a milá holka?
Bude ještě někdy? ...
...
Ne.
Jedna slečna na základce mě srážela. Hrozně moc mi ublížila.
A já jí za to teď plánuju přebrat přítele, kterej po mě víc než slušně jede.
Tohle bude moje pomsta, já budu vítěz!!!


BTW: Taky milujete tyhle Meme a Troll obrázky? :)
Podle mě jsou občas až děsivě pravdivý .. :D







Miluju TYTO písničky... Jsou to celkem vykopávky, ale některé jsou úžasně motivační...







Na úvod

25. února 2012 v 12:05 | Baby G
Když se zpětně podívám na svůj život, neznamená to, že nechci vidět věci přesně tak, jak se staly.
Jen si je radši pamatuju uměleckým způsobem.
A po pravdě, všechna ta lež je mnohem upřímnější, protože já ji vymyslela.
Klinická psychologie nám říká, že trauma je konečný vrah.
Vzpomínky se nerecyklují jako atomy a částice ve kvantové fyzice...
Mohou být navždy ztraceny.
Je to, jako kdyby moje minulost byla nedokončená malba.
A jako její autor musím domalovat všechny ty ošklivé díry, aby to bylo zase krásné.
Neznamená to, že bych byla nepoctivá.
Jen se mi realita hnusí.
Třeba dvě sestry, oblečeny do Calvina Kleina na příští sezónu.
Stejně jako já.
A ty boty - Giuseppe Zanotti na zakázku.
Nahnula jsem jim jejich látkové čepice do strany - jako pařížské barety, protože si myslím, že je to romantické, a také věřím, že mentolová barva bude příští jaro módním hitem.
Podívejte se na tu sestru vpravo, má pořádný zadek.
Bam!
Pravda je taková - zpátky na klinice - že ty legrační čepice měly na sobě jen proto, aby neměly vlasy od krve.
A ta dívka vlevo - před pár hodinami si objednala gumové medvídky a nůž.
Dostala jen medvídky.
Kéž bych bývala dostala jen ty medvídky.
-Dobré ráno, morfiová princezno. Jak se cítíš? Vše dobře proběhlo. Pamatuji si, jak jsem tě porodila. Jsi stejná jako tvoje máma.
-Kromě toho, že máma je svatá.
-Tep 120.
-Já to zvládnu.
-Žádné intimnosti po dobu dvou týdnů. Tlak 90/40, trochu nízký, na druhou stranu tys vždycky byla nízko.
-Bude ze mě hvězda. Víš proč?
-Proč?
-Protože už nemám nic, co bych mohla ztratit.
...
Mohli byste říci, že jsem o vše přišla.
Ale stále jsem měla svůj šicí stroj.
A měla jsem spoustu lesklých věcí od M&J Trimmings.
A tak jsem se vyřádila na staré džínovině a udělala jsem to, co by udělala jakákoliv holka.
Začala jsem odznova.
...
Úsměv na rtech, ale slzy v očích.
Se slzami člověk ukáže, že neví jak dál.
Kruté, jako sám život.
Pláčeš? I v pláči je síla, tak běž a bojuj!
...
Baby G - jako nejoblíbenější značka hodinek
22.10. 1995 - ve znamení vah
Blog jako deníček o všem a zároveň o ničem.